Titulní strana » Kategorie » Abstraktní fotografie //galerie.digiarena.zive.cz/showphoto.php?photo=198643&cat=rating&limit=rating&ids=//galerie.digiarena.zive.cz/showphoto.php?photo=198612&cat=rating&limit=rating&ids=

Rychle na další fotografii: stiskněte na klávesnici šipku doprava, nebo doleva

Mezi slepými jednooký
"Tomu, kdo prožil rozpad svého já, ukazujeme, že může jednotlivé kousky kdykoli a v libovolném řazení znovu sestavovat a tím docilovat nekonečné rozmanitosti hry života." (Hermann Hesse)

Autor: sunbird
všechny fotografie tohoto autora
Datum: 11. 11. 2018  Zobrazení: 932 ×
Hodnocení: průměrná známka se zobrazí až po vašem vlastním hodnocení
« další ·
Ze starého sklepa (zaom eighty)
Venuše z Kampy ..... (veteran05)
Mezi slepými jednooký (sunbird)
Pozdní návrat (herdy1)
***** (veteran05)
· další »

   Upozornit moderátory na tento příspěvek
Anonymous
11. 11. 2018 20:51

tohle velice

Hodnocení: Známka se zobrazí až po vašem vlastním hodnocení fotografie 
   Upozornit moderátory na tento příspěvek
Vlastimil Pibil
11. 11. 2018 21:09

pěkná "nazděnka"...Wink

Hodnocení: Známka se zobrazí až po vašem vlastním hodnocení fotografie 
   Upozornit moderátory na tento příspěvek
danyjelvlk
11. 11. 2018 21:58

Hodnocení: Známka se zobrazí až po vašem vlastním hodnocení fotografie 
   Upozornit moderátory na tento příspěvek
No21
12. 11. 2018 10:47

je to tak... Smile

   Upozornit moderátory na tento příspěvek
sluník
12. 11. 2018 11:09

Thumbs Up!
Bavííí
Dtto...

   Upozornit moderátory na tento příspěvek
subal
12. 11. 2018 15:48

Prima abstrakce. Smile

Hodnocení: Známka se zobrazí až po vašem vlastním hodnocení fotografie 
   Upozornit moderátory na tento příspěvek

13. 11. 2018 10:48

8b

Hodnocení: Známka se zobrazí až po vašem vlastním hodnocení fotografie 
   Upozornit moderátory na tento příspěvek
GreatWhite
14. 11. 2018 07:27

jen další fotka nějakého fleku na zdi z nekonečné řady vyfocených fleků na zdi :/

Hodnocení: Známka se zobrazí až po vašem vlastním hodnocení fotografie 
   Upozornit moderátory na tento příspěvek
sunbird
14. 11. 2018 07:54

GreatWhite: To vůbec ne, naopak. Fleky a zdi jsou to poslední, co by mne zajímalo. Tento obraz ale funguje přesně tak jak potřebuju.

Tvůj komentář vnímám na úrovni "jen další ksicht z nekonečné řady ksichtů" (pod portrétem) nebo "jen další kopeček z nekonečné řady kopečků" (pod krajinou). O mé fotografii nevypovídá vůbec nic. O mém obrazu také ne. Ale jinak souhlas, lze se na něj dívat i jako na "jen další flek z nekonečné řady fleků". ; )

   Upozornit moderátory na tento příspěvek
GreatWhite
14. 11. 2018 17:49

co konkrétně je zrovna na tomto fleku vyjímečné? já tam nedokážu bohužel nic vidět :/ srovnání s portréty není přesné, výraz lidí se mění každým zlomkem vteřiny, každý člověk je jiný a má jiné charisma...atd, kopec bude jiný za svítání, za západu slunce, na podzim, v zimě, při bouřce, vždycky tam je možnost zachytit určitý neopakovatelný moment, který tomu dá něco navíc nebo se dá vymyslet nějaká tvůrčí kompozice. Co je vyjímečného na tomto výřezu zdi? fakt to nechápu...

   Upozornit moderátory na tento příspěvek
sunbird
14. 11. 2018 20:35

Ahoj. Díky za doplnění a posunutí od roviny "nic tam není" k rovině "nic tam nevidím". : )

Doufám, že má odpověď nevyzní jako plané filosofování. O výjimečnosti toho moc nevím. Jako obraz(obsahově) to je výjimečné pro mne. Jako fotografie to výjimečné určitě není. Ale "vox populi" na čísle 8 - "Výborná fotografie s drobnou vadou" je u mne vlastně také výjimečný výsledek.

Myslím si ale, že jsi to trefil naprosto přesně - vše se mění - a z toho proudu proměn se snažíme něco zachytit, vyjádřit, uvidět. Abstraktní detail podléhá úplně stejným proměnám (světlo, počasí, fyzická změna,..) a stejně obtížně se hledá vhodná kompozice, formát, rám obrazu. Ale s každým pohledem se mění i divák sám!

V čem se abstrakce odlišuje? Ten pohled může být zcela subjektivní, ale pro mne portrét nebo krajina je pohledem ven ("to je krása"), zatímco abstrakce soustředí pohled dovnitř. Neptám se co to bylo, jak to vzniklo. Ptám se co v tom vidím nebo co si představuji nebo co cítím a co to všechno vypovídá o mně. Je to i posun od "je to takto" k "mohlo by to být i..". Abstrakce pro sebe nazývám "lapači projekcí" a často mi umožňují si uvědomit něco ze sebe, zpravidla z komplexové úrovně, z toho co jsem vytěsnil.

Tento konkrétní obraz? Jak uvádí název a doplňuje citát, je to obraz, který pro mne vystihuje neohraničenost/tříštění/rozpad/proměnu osobnosti. Je to obraz "jednookého" (hledej jediné vidoucí oko) - moment, kdy ze stavu "slepoty" (reagování) uděláš nějakým záhadným způsobem úkrok stranou a najednou uvidíš sám sebe a své okolí v jiném "světle". Není možné se vrátit k slepotě a zároveň vidíš i to, že vše se vlastně spíš zkomplikovalo a není úplně jasné co s tím dál. (Vybavila se mi scéna z filmu Matrix, kde jedna z postav udělá vše proto, aby se znovu mohla vrátit do toho původního stavu blažené(?) nevědomosti...).

Symbolicky vnímám v obraze tři prvky - duši-já-osobnost, která ve své roztříštěné, ne zcela určité podobě, míří se svým jedním otevřeným okem k levému spodnímu rohu (tato oblast často symbolizuje "nevědomí", "hlubiny" ze kterých vše vyvěrá). Nad touto "postavičkou" vnímám jasně ohraničenou/definovanou "masku" - to, čím ego překryje zranění/komplex, v naivní představě, že tím předejde budoucím zraněním (nereaguji tak na to co se aktuálně děje, ale na vzpomínku na své minulé utrpení, které nechci znovu prožít...). Třetí "tvar" u pravého okraje mi připomíná řvoucí hlavu (komplexu?). Hlavní rozervaná postava se vlastně nachází mezi "mrtvou maskou" a "živým komplexem".

Tento obraz je navíc silně ovlivněn tím, že v té době jsem objevil "abstraktní expresionismus", viděl film Jackon Pollock (doporučuju!) a prohlížel jeho obrazy.

Ale jak říkám. Lapače projekcí, díky kterým dokážu aspoň pro sebe lépe vyjádřit svoji zkušenost. Zda to může mít přesah i pro jiné "diváky" si netroufnu vůbec odhadovat. Ale přinejhorším to skončí bez povšimnutí, což se v tomto případě naštěstí nestalo. Snad si v tom proudu slov najdeš něco pro sebe. A myslím, že jsem rozsahem odpovědi trumfnul i Vlastu(!)... tak doufám, že se nezačnu opakovat. ; )

   Upozornit moderátory na tento příspěvek
sunbird
14. 11. 2018 20:42
   Upozornit moderátory na tento příspěvek
Anonymous
14. 11. 2018 20:57

SE zájmem tu diskuzi tady sleduji :-)

a když už se v tom tak hezky hrabete, doporučuji se podívat na teoretickou bakalářskou práci Marziny Hronkové "Nefigurativní tendence ve fotografii v českých zemích po roce 1989"

a pak do knihy "Od Impresionismu k Postmoderně", zejména od stránky 88. kde hraje hlavní roli Vladimír Boudník a další hezké práce české :-)

   Upozornit moderátory na tento příspěvek
GreatWhite
14. 11. 2018 22:52

Díky za obsáhlou odpověď a vysvětlení Tvého obrazu Smile až na to, že mi to akorát přivolalo další otázky. Jak mám tedy správně pochopit abstrakci bez znalosti osudu autora, bez znalosti jeho pohnutek k vytvoření jeho obrazu (fotografie)? Jistě mnohé napoví název a citát. Ale ruku na srdce, na stejný název a citát by mohly fungovat i rozsypané barevné lentilky s jednou bílou Wink Je tedy subjektivita základem abstrakce? Je v pořádku nekonečné množství výkladu abstrakce? Co člověk to jiné vidění. Co člověk to jiný osud....no nic asi se do toho zamotávám :-)
Zkusím přečíst od J-J doporučenou bakalářku

   Upozornit moderátory na tento příspěvek
sunbird
15. 11. 2018 19:48

Josefe, děkuji za doporučenou četbu. První jsem si stáhl a to druhé by měla pokrýt místní knihovna. Naposledy jsem četl o prázdninách Myšlení obrazem od Petříčka a někde v polovině jsem si na tom vylámal...myšlení. Fascinující četba, ale asi trochu jiný level. ; ) A dokonce to vypadá, že v lednu jde znovu do tisku!

GW: To se ptáš na špatném místě - já dle své povahy vystavěl celé své vnímání světa na "subjektivitě". Do té míry, že dokonce tvrdím, že nic objektivního v lidském světě neexistuje, že toho člověk z povahy není schopný (podle sebe soudím tebe?). Možná jde ale o záměnu pojmů. Pro mne subjektivní znamená, že nikdo jiný není schopen prožít stejnou zkušenost, cítit totéž, vidět totéž, jako kdokoliv jiný. Objektivní pro mne znamená, že něco bylo dostatečně zobecněno a zaokrouhleno, aby se to vešlo do nějaké škatulky o které se budeme tvářit, že něco vypovídá o tom co do ní vložíme a že stejná šklatulka znamená pro různé lidi totéž.

Z tohoto mého úhlu pohledu je tedy naprosto přijatelné, že cokoliv s čím se člověk setká bude mít tolik "výkladů", kolik lidí se tím bude zabývat. A že ve vztahu k obrazu není "autorův" výklad nijak nadřazen výkladům jiných lidí. Natož aby většina měla větší pravdu a proto mohla říct "je to takto".

Na druhou stranu, vlastní rozhled, bohatší zkušenost nebo znalost souvislostí umožňuje "vychutnat" věci na jiné/vyšší(?) úrovni.

Výrobce fotoaparátu: RICOH IMAGING COMPANY, LTD. Model fotoaparátu PENTAX K-1
Název souboru: 252_PK102095_CO11.jpg Velikost souboru: 704047 B
Datum/čas souboru: 2018:11:11 19:40:18 Datum/čas snímku: 2018:03:25 16:39:13
Rozlišení: 910 x 910 Blesk: ne
Ohnisková vzdálenost: 90,0 mm (ekv. 90 mm) Expoziční doba: 0,0080 s (1/125)
Clona: f/8,0 ISO: 400
Vyvážení bílé: Auto Měření expozice: priorita středu
Exposure: priorita clony (semi-auto) Focus range: close
GPS Latitude: ? ? GPS Longitude: ? ?
Comment: UNICODE ======= IPTC data: =======